Sláma je zbytek rostliny obilí po vymlácení zrna. Možná někomu bude připadat jako obyčejná nepodstatná věc, přesto lidstvo provází od jeho samého počátku. V minulosti sloužila jako střešní krytina budov v podobě došků, byla a je využívána jako krmivo a stelivo pro zvířata. Lidem sloužila i jako výplň do matrací, k výrobě různých nádob na uskladnění, ošatek na kynutí chleba, úlů pro včely.

V současnosti zpracovaná jako brikety nebo pelety našla využití jako biopalivo. Slámu v podobě slaměných balíků lze využít na stavbu slaměného domu či jeho izolování.

     Naše rodina  pěstuje žito, ručně ho sklízí a ručně zpracovává. Červenec je u nás ve znamení žní, kdy naklepeme kosy  a připravíme samovaz, napečeme velké buchty a připravíme dobrou svačinu. Sekáči sekají, odebíračky vážou snopy povřísly a staví panáky. Po vyschnutí se obilí sveze do stodoly. V zimě se vymlátí zrno a vážeme došky, z kterých pak navážeme střechu.  Více se dočtete v knize Příběh obilí.

Ze slámy pletu různé nádoby, oblíbené jsou ošatky, v kterých výborně kyne těsto na chléb.